Protestantská církev Svaté Korony

Soudci rozhodují, v co se věřit smí a v co už ne

Válka s covidem byla zvláštní etapou lidských dějin. Osobně jsem si z ní vzala několik poučení, z nichž většina je dosti depresivních (proti státu je člověk bezvýzmný červ), některá poučná (nehas, co tě nepálí) a některá i pozitivní - skoro ze všeho si lze dělat legraci a na většině událostí, které s člověk smýkají sem a tam, se dá najít něco k smíchu. Jednou takovou veselou záležitostí je rozhodně snaha o založení Protestantské církve Svaté Korony. Bohužel ministerstvo kultury ani soudy nemají tolik smyslu pro humor jako já, a tak věřícím zhatily možnost vzývání nového originálního božstva. Zůstává nám jen starý nudný a dost nespravedlivý nebo až zákeřný Bůh nebo Alláh nebo co to vlastně tam nahoře je, popř. východní mnohoruká božstva. V ty věřit můžete, to vám soudy posvětí.


Rozsudek je dlouhý a trochu nudný, ostatně jako náboženství samo. Za citaci ale stojí tento názor NSS:

Pravé náboženství se pozná podle toho, že má děsně propracovaný systém nesmyslných pravidel jdoucích proti vědeckému poznání. Pravou vírou tak může být třeba islám nebo křesťatnství, ale běda, jak by moderní člověk chtěl věřit v něco jiného, než ve staré vyčpělé báchorky plné násilí a zloby. Světské soudy vymyslely za účelem rozpoznání toho, zda je či není nějaká víra náboženstvím, sadu indicií, které by dohromady nedal ani slavný Otec Furat.

Nejsem si jistá, zda tzv. uznaná náboženství jsou s to dané indicie splnit. Kupříkladu lze pochybovat o tom, zda muslimská pravidla pro zacházení s námi káfiry lze popsat jako morální či etický systém, ale asi ano, všechno je přece realtivní.

Nejvyšší správní soud na zákaldě aplikace vlastních kritérií natvrdo konstatoval, že víra ve Svatou Koronu rozhodně, ale rozhodně světské požadavky na kvalitu náboženství nesplňuje a není možní v Koronu, na rozdíl od pravidel plynoucích z života Mohammeda, která jsou na beton v pohodě, věřit.

Je pravda, že to svědci Koronovi mají v hlavě pěkně pomotané, když hlásali následující bludy:

Když jste ale objektivní a spravedliví, musíte si klást otázku, zda není taky dost pomotané a v naprostém rozporu s vědeckým poznáním vyznávat třeba takovou teorii stvoření nebo odmítat krevní transfúze. Která náboženská pomotanost je tedy ještě ok a která už ne? A fakt by o tom měli rozhodovat právníci v talárech? Není to spíš věcí věřících?

Na celé kauze oceňuju závěr rozsudku:

České soudy si zkrátka libují v říši zvířat. Známý je tzv. kachní test, který soudci často a s gustem používají, a teď ještě přibyla štěkající kočka. Takže vidíte, i na justici se dá najít něco zábavného. A to je podstatné.

Podle rozsudku NSS čj. ze dne 25. 2. 2025, čj. 6 As 83/2024 - 36.